Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: Výzvy, pokroky a co dál

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který se připravuje v České republice, má za sebou extrémně náročný rok a před sebou další výzvy, než bude schválen v definitivní podobě. Tento legislativní návrh, který má za cíl posílit ochranu digitálního prostoru a reagovat na rostoucí kybernetické hrozby, čelil od svého vzniku mnoha komplikacím.

Na začátku roku 2024 se ukázalo, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nahrál návrh do legislativního systému eKlep teprve poslední pracovní den před Vánocemi. Tato verze však nezískala potřebný podpis premiéra, což znamenalo, že návrh nemohl pokračovat do Legislativní rady vlády (LRV). NÚKIB musel tedy odstranit zásadní rozpor s ministerstvy a celý proces opakovat. Tento zpožděný začátek vyvolal obavy, že zákon nebude platit do konce transpoziční lhůty 17. října 2024.

V dubnu LRV konstatovala, že návrh obsahuje příliš mnoho nedostatků a projednávání přerušila. Legislativa byla kritizována za to, že NÚKIB se snažil překlenout nedostatky unijní úpravy vnitrostátním zákonem. Dále bylo upozorněno na to, že regulovaným subjektům jsou povinnosti ukládány vyhláškami namísto samotným zákonem. Kritika se týkala také toho, že o zákazu dodavatelů v rámci mechanismu bezpečnosti dodavatelského řetězce by měl rozhodovat pouze brněnský regulátor, nikoli vláda.

V červnu se NÚKIB pokusil o reparát a tentokrát uspěl. Zjistilo se však, že regulátor využil fígl, kdy se upravený zákon na plénum LRV nevrátil. V polovině roku o nových paragrafech pro zajištění lepší kyberbezpečnosti rozhodovali ministři, kteří návrh opět odmítli a odložili jeho projednání. Premiér Petr Fiala prohlásil, že vládu čas netlačí a je potřeba vyřešit drobné legislativní úpravy. Po schválení vládou zamířil návrh do Poslanecké sněmovny, kde prošel pouze prvním čtením. Poslancům se nelíbil přístup NÚKIBu a volali po dohodě mezi NÚKIBem a vládou. Garanční výbor pro bezpečnost i Hospodářský výbor projednávání odložily kvůli nespokojenosti s odmítnutím požadavků na změny. Na sklonku roku nakonec došlo k dohodě, i když s ní nebyl spokojený samotný předkladatel. Právomoc rozhodovat o případných zákazech dodavatelů byla přesunuta z NÚKIBu na vládu a navíc byla omezena jen na aktiva s hodnocením kritická. Tento krok vyvolal obavy ohledně předvídatelnosti práva. Zákon nyní čeká na druhé a třetí čtení ve sněmovně. Očekává se, že projde v podobě shody mezi jednotlivými výbory.

Dřív jak v červenci nový ZoKB nejspíš ale nebude.

Zdroj: Lupa